Pojmenování dali poloostrovu kmeny Histrů (podskupina Ilyrů), které zde původně žily ve starověku. Kolem roku 177 př. n. l. oblast kolonizovali Římané. Po zmatcích za stěhování národů se od roku 976 stala zvláštní markou Korutanského vévodství, naopak Chorvatskému království patřila jen východní čtvrtina území. Po roce 1209 západní pobřeží ovládla Benátská republika a to samé se o 165 let později povedlo Habsburkům ve vnitrozemí.
Vliv obou velmocí vedl roku 1420 k rozdělení Istrijské marky mezi Habsburky (severovýchod, správně spojený s Kraňskem) a Benátskou republiku (jihozápad). Kartograf Pietro Coppo vydal v 16. století první přesnou mapu Istrie. K jejímu sjednocení došlo tzv. Mírem v Campo Formio v roce 1797, který benátskou část začlenil pod rakouskou korunní zemi Markrabství Istrie.
V době napoleonských válek se Istrie na chvíli stala součástí Italského království, ale od roku 1814 už jí opět ovládali Habsburci. Přestože v roce 1861 získala status samostatné korunní země s vlastní samosprávou (Istrijský zemský sněm), spadala společně s Terstem, Goricí a Gradiškou do provincie Rakouské přímoří.
Po skončení první světové války získala Istrii na základě Saint-Germainské smlouvy Itálie, po druhé světové válce se naopak stala součástí socialistické Jugoslávie. Od roku 1991 zhruba 90 % istrijského území náleží Chorvatsku (jako Istrijská župa), zbytek patří Slovinsku.
Na území celého poloostrova můžete prozkoumat celou řadu památek z rozmanitých období dějin.
Zpětné volání
Dotaz k zájezdu
Zájem o službu
<b>Kontaktujte nás</b>