Geografie Dalmácie. Největší hory, nejdelší řeky a největší ostrovy
Dalmácie tvoří srdce a nejrozsáhlejší pobřežní území chorvatského Jadranu. Tisíce kilometrů dlouhé dalmatské pobřeží se táhne od oblasti kolem Karlobagu na severu až za Dubrovník na jihu. Z geografického hlediska se k Dalmácii řadí i Boka Kotorská s okolím v sousední Černé Hoře.
Přehled dalmatských ostrovů
Mapa Jaderského moře ukazuje stovky větších i menších ostrovů, které také patří k Dalmácii. Nejvzdálenější z nich, nevelké souostroví Palagruža, leží blíže italským břehům (52 kilometrů) než chorvatským (60 kilometrů od ostrova Lastovo a 120 kilometrů od Ploče).
NEJVÝZNAMNĚJŠÍ OSTROVY DALMÁCIE
Název | Plocha (v km2) | Délka pobřeží (v km) | Počet obyvatel (v tisících) | Nejvyšší bod (v metrech) | Největší město |
---|---|---|---|---|---|
Brač | 395 | 175 | 14 | Vidova gora (780) | Supetar |
Hvar | 300 | 254 | 11 | Sveti Nikola (628) | Hvar |
Korčula | 276 | 182 | 16 | Klupca (569) | Korčula |
Dugi Otok | 114 | 171 | 2 | Vela Straža (337) | Sali |
Mljet | 100 | 131 | 1 | Veliki Grad (513) | Babino Polje |
Kornat | 32 | 66 | 0 | Metlina (237) |
Dalmácie se pyšní malebnými horami a krásnými řekami
Území Dalmácie charakterizují především četná pohoří Dinárských hor. Nejznámější z nich jsou Velebit na severu a Biokovo nad Makarskou riviérou (Jižní Dalmácie). Výjimku tvoří relativně plochý kraj části Zadarské župy, zemědělsky hojně využívaná delta řeky Neretvy a vysoké kopce chybí i na řadě ostrovů.
NEJVYŠŠÍ VRCHOLY DALMÁCIE
Název | Výška (v metrech) | Pohoří | Zajímavost |
---|---|---|---|
Sinjal | 1 831 | Dinara | Nejvyšší hora Chorvatska |
Sveti Jure | 1 762 | Biokovo | |
Vaganski vrh | 1 757 | Velebit | Součást NP Paklenica |
Ozeblin | 1 657 | Lička Plješivica |
Nejdůležitější a největší sladkovodní plochu představuje Vranské jezero (plocha 31 kilometrů čtverečních) mezi Biogradem na Moru a Vodicí (Střední Dalmácie). Řeky nedosahují významné délky, neboť rychle stékají ze svahů blízkých příkrých hor rovnou do Jadranu. Minimálně čtyři z nich však stojí za zmínku:
- Neretva (délka 230 kilometrů, z toho jen 22 kilometrů v Dalmácii): význačná kvůli své životadárné deltě u Ploče.
- Cetina (105 km): vyniká svým kaňonem pod masivem Mosoru a ústím u Omiše.
- Krka (73 km): přitahuje turisty krásami stejnojmenného národního parku.
- Zrmanja (69 km): láká divokým tokem a jedinečným zálivem Novigradsko more.
O velkém Splitu a další demografii Dalmácie
V Dalmácii žije necelý milion obyvatel, z nichž pětina obývá její největší město Split. Za další důležitá sídla lze považovat Zadar, Šibenik, Trogir, Dubrovník a vyhlášená letoviska jako Makarska, Biograd na Moru, Vodice, Gradac, Omiš nebo Primošten.
Hlavní zdroje obživy zdejšího obyvatelstva představuje zemědělství a především služby v čele s cestovním ruchem.