Poloha, zátoky, hory a další geografie Istrie
Istrie je největší chorvatský poloostrov (zhruba 3 700 m2). Jeho malá, severní část patří Slovinsku – státní hranice probíhá od výběžku Terstského zálivu směrem k vísce Rupa. Na východě krátce sousedí s Přímořsko-gorskokotarskou župou, jinak ho omývá Jaderské moře.
Velká část povrchu Istrijského poloostrova je poměrně rovinatá, směrem k severovýchodu se zvedají kopce, které v pohoří Učka a Čičarija dosahují výšky přes 1 200 metrů. Rozdělit ho můžeme také na severní Istrii a jižní Istrii (zhruba podle spojnice letovisek Vršar a Mošćenička Draga).
Nejvyšší istrijské vrcholy
| NÁZEV | VÝŠKA (V M N. M.) | POHOŘÍ | DOSTUPNOST | ZAJÍMAVOST |
|---|---|---|---|---|
|
Vojak |
1 401 |
Učka |
Ano |
Nejvyšší hora Istrie, rozhledna |
|
Suhi Vrh |
1 333 |
Učka |
Ano |
Skalnatá pole v okolí |
|
Plas |
1 285 |
Učka |
Ne |
Výhledové místo kousek pod vrcholem |
|
Veli Planik |
1 271 |
Čičarija |
Ano |
Nejvyšší bod Čičarije |
|
Crkveni Vrh |
1 101 |
Učka |
Ano |
Blízko naučné stezky Land art staza |
|
Mocvil |
1 060 |
Čičarija |
Ne |
Nad zříceninou Gradina |
Při pohledu na podrobnou mapu Istrie si všimněte, že západní část jejího pobřeží, směřující do otevřeného Jadranu, je výrazně členitá, především zásluhou řady zálivů. Nejvýznamnější z nich je Limský, zvaný taktéž fjord nebo kanál. Kousek od východního pobřeží, do nějž zasahuje protáhlý záliv Raški, se táhnou ostrovy Cres a Krk. Zde již pobřeží tvoří součást Kvarnerského zálivu s důležitým přístavem Rijeka.
Kolik lidí žije na Istrii
Největšími městy Istrie jsou starobylá Pula (zhruba 60 tisíc obyvatel) a další letoviska jako Poreč, Novigrad, Rabac, Rovinj, Umag či Opatija. Hlavním správním střediskem Istrijské župy, kde celkově žije přes 200 tisíc obyvatel, je historický Pazin v srdci vnitrozemí.
