Keňa v běhu dějin
Původ keňského obyvatelstva
Archeologické nálezy dokazují, že na území Keni se objevili prapředci člověka už před dvěma až třemi milióny let. Jedny z nejcennějších nálezů lidských ostatků byly vykopány poblíž jezera Turkana. Výskyt člověka moudrého v Africe se datuje do doby před 150 000 lety.
Přibližně v 1. století našeho letopočtu osídlili území dnešní Keni, Etiopie, Somálska a dalších části východní Afriky Kušité, ve 2. století přicházejí Bantuové. Už od 1. století se na kontinentu vyskytují také Arabové, kteří od 7. století zakládají obchodní města na východním pobřeží, ke kterým míří lodě z Indie, Persie a arabského světa. Ve 14. století obohatili tehdejší populaci ještě Niloté ze severu, Samburové a na začátku 18. století Masajové.
Kolonizace Keni
V roce 1498 vystoupil u břehů Keni Vasco da Gama a keňské území se tak v průběhu následujících let dostalo pod správu Portugalců. Do poloviny 18. století už ale Portugalce střídají Arabové. Evropa měla tehdy kontrolu asi jen nad desetinou afrického území, což bylo ve srovnání se zbytkem světa minimální.
Roku 1884 se na Berlínské konferenci dohodlo bez účasti afrického zástupce 14 evropských států společně s USA o sféře vlivu na africkém kontinentě. Po třech měsících jednání se v podstatě náhodně ustavily vnitřní hranice (bez ohledu na historicky přirozeně vytvořené kulturní a jazykové hranice). Z tisíců původních kmenů tak vlastně ze dne na den vzniklo 50 nových států. Keňa připadla pod správu Velké Británie.
Koncem 90. let 19. století se začalo s výstavbou železnice spojující východní pobřeží s Viktoriiným jezerem a posléze také s Ugandou. V roce 1895 vyhlásila Velká Británie Východoafrický protektorát a v podstatě všechny úrodné vysočiny kmenů Kikujů a Luů byly zabrány pro pěstování kávy a čaje na rozsáhlých plantážích. V roce 1920 se Keňa oficiálně stala britskou kolonií s názvem Britská východní Afrika.
Cesta k nezávislosti a vznik samostatné Keni
Organizovaná opozice vedená hlavně kmenem Kikujů vznikala od oficiálního vyhlášení Britské východní Afriky. Zásadní význam mělo ale až povstání Mau Mau v 50. letech 20. století, které nakonec vedlo ke keňské nezávislosti v roce 1963. Při bojích tehdy zemřelo okolo 13 000 Afričanů a 1 000 Evropanů.
V prosinci roku 1964 vznikla Keňská republika a jejím prvním prezidentem se stal Mzee Jomo Kenyatta z kmenu Kikujů (funkci prezidenta zastával až do konce svého života). Je oceňován například za zavedení bezplatné základní školní docházky (do čtvrtého stupně základní školy) nebo za zachování keňské kultury a dědictví.
V pořadí druhou hlavou Keňské republiky se stal v roce 1978 Daniel Toroitich arap Moi z kmene Kalenjin. Za jeho úřadu ale docházelo k rozsáhlým demonstracím proti jeho vládě a v roce 1982 došlo dokonce k pokusu o převrat. V důsledku toho byla v zemi nastolena vláda jedné strany a jakékoliv demonstrace a protesty tvrdě potlačovány. Několik politiků zodpovědných za násilí proti odpůrcům vlády vyšetřoval i Mezinárodní trestní soud.
V 90. letech už západ přestal tolerovat poměry v zemi a hrozil zastavením humanitární pomoci. Moi tak byl nucen reformovat ústavu a zavést demokratické volby. V roce 2002 vyhrála poprvé opoziční strana a novým prezidentem se stal Mwai Kibaki z kmene Kikujů. Po něm následoval Uhuru Kenyatta, syn prvního prezidenta Keni. Od roku 2022 je nejvyšším představitelem Keni William Ruto.
