Sparta, archeologické naleziště
Lokalita: | |
---|---|
Typ: | Historické místo |
Osudy mocného města Sparta
Peloponéská válka, bitva u Thermopyl, vojevůdce Lýsandros… slávu Spartě přinesla především její dávná minulost, neboť ve formě archeologických nálezů se toho příliš nedochovalo. Její dějiny jsou totiž hodně spletité. Za povšimnutí však stojí i panoramata okolních hor.
Dnešní Sparta (asi 20 tisíc obyvatel) leží v jižní polovině poloostrova. Směrem na západ od ní se zvedá nejvyšší peloponéské pohoří Taygetos (vrchol Xerovouna – 1 820 m n. m.), východně se tyčí mohutný masiv Parnonu. U města začíná dálnice A71, mířící severním směrem k Megalopoli, kde se spojuje s dálnicí A7 vedoucí až do Korintu. K přímořským městům Skala a Gythio na jihu je to zhruba 40 kilometrů.
Vzestup a pád Sparťanů
Historie Sparty se začala psát mezi 16. a 15. stoletím př. n. l. Pověsti sice hovoří o jejím založení Lakedaimónem, který ji pojmenoval podle své manželky, reálnější je však vliv achajských kmenů a především pozdější vpád Dórů. Ti ze Sparty učinili centrum silného městského státu, jehož úpadek nastal až bitvou u Leukter roku 371 př. n. l. Za vlády Byzantské říše vzniklo na antických ruinách město Lakedemonía, obývané do roku 1263, kdy jeho obyvatelé přesídlili do nedaleké Mystry.
Novou Spartu nechal postavit po osamostatnění Řecka král Ota I. v roce 1834. Ze starověkého města však takřka nic nezůstalo, až na Akropoli, divadlo, chrám bohyně Athény a hrobku krále Leonida. Navštívit můžete i kostel sv. Nikóna z 10. století a archeologické muzeum.
- Neváhejte tedy a navštivte Spartu na Peloponésu.