Poutavá historie Menorcy
Menorca si stále uchovává svůj osobitý charakter. Stopy v její kultuře zanechaly starověké národy, Katalánci, Turci, Angličané, Francouzi i Španělé. Všichni se nesmazatelně zapsali do dějin Baleárských ostrovů včetně Menorcy, dali jména mnoha městům a utvářeli místní gastronomií i styl života.
Kdo vládl Menorce ve starověku a středověku
První stopy osídlení Menorcy (různé megalitické stavby a obydlené jeskyně) sahají až do druhého tisíciletí. Významné bylo období tzv. talayotické kultury, kdy vznikaly jedinečné stavby. Od 3. století před naším letopočtem o nadvládu nad ostrovem soupeřili především Féničané a Kartaginci. Prvních pět století našeho letopočtu Menorcu ovládali Římané, poté Vandalové.
V období nadvlády Araby žilo místní obyvatelstvo v toleranci. V roce 1287 dobyli Katalánci ostrov zpět a tak se Menorca stala součástí katalánsko-aragonského království. Turečtí piráti jako Rudovous v 16. století ničili ostrov loupežemi a pácháním násilí a krutostí.
Na cestě do španělského náručí
V 17. století má původ tzv. cesta koní (Camí de cavalls), vedoucí okolo celého ostrova. Původně sloužila jako silnice pro obránce na koních. V průběhu věků zpustla, ale s rozvojem cestovního ruchu byla opět obnovena. Dělí se na několik úseků a měří 200 km.Výsledkem válek o španělské dědictví bylo postoupení ostrova Angličanům roku 1713. Výrazně obohatili menorskou kulturu i architekturu. Richard Kane, anglický guvernér, přemístil hlavní město ze Ciutadelly do Mahónu a obě města vzájemně spojil silnicí. Nechal také postavit vodojem a zakázal kácení stromů na severu ostrova.
V roce 1802 byla Menorca opět připojena ke Španělsku a roku 1983 získaly celé Baleárské ostrovy autonomii. Roku 1993 vyhlásilo UNESCO ostrov světovou rezervací biosféry.
