Dějiny Kuby. Historie od Kolumba po Castra
Ze španělského područí do spárů komunistů
Španělskou kolonií zůstala země až do roku 1898, kdy správu nad ní po vítězné španělsko-americké válce převzaly Spojené státy. V roce 1902 získala Kuba nezávislost pod podmínkou ponechání části území – dnes nechvalně proslulé základny Guantánamo – ve správě USA (za 2 tisíce zlatých).
Od roku 1933 na ostrově střídavě vládl diktátor Fulgencio Batista, jehož vládu v roce 1959 svrhl komunistický puč pod vedením Fidela Castra. V roce 1961 došlo na Kubě k takzvané invazi v zátoce Sviní, jejímž cílem bylo svržení Castra a jeho komunistického režimu. Paramilitantní akce kubánských uprchlíků, podporovaná americkou vládou a CIA, skončila naprostým fiaskem a rychlou porážkou osvobozeneckých sil Castrovou armádou vycvičenou SSSR.
Kubánská revoluce vítězí
Castro zcela ovládl zemi jako totalitní diktátor a Kuba se stala součástí socialistického bloku. Podstatný vliv tehdejšího Sovětského svazu se projevil i jeho snahou umístit zde roku 1962 jaderná sila, což vedlo k největšímu konfliktu Studené války, takzvané Karibské krizi.
Kuba zůstala socialistickým státem s diktaturou komunistické strany i po pádu Železné opony v roce 1990. Vzhledem k dlouhotrvajícímu hospodářskému embargu ze strany USA a dalších zemí a následné ekonomické stagnaci vláda pomalu ustupuje od striktních komunistických hospodářských principů. V poslední době se výrazněji otevírá světovým trhům a začíná dokonce podporovat drobné podnikání.
