Historie Kypru
První obyvatelé se na Kypru objevili asi v roce 8500 a stálí obyvatelé žili na ostrově už v 7. tisíciletí př. n. l. Dokazují to masivní kamenné stavby v jednom z nejstarších neolitických sídlišť Choirokoitia připomínající včelíny.
Okolo roku 3500 př. n. l. se začalo s těžbou mědi, díky níž započal hospodářský rozvoj Kypru a brzy se stal centrem obchodu. Měď však nepřinesla jenom pozitiva. Kvůli její těžbě se spotřebovalo tolik dřeva, že na původně zeleném ostrově zůstalo asi jen 18 % lesů.
Kypr ve starověku
Po roce 1600 př. n. l. zažil Kypr několik konfliktů, kvůli nimž byla vybudována řada pevností. Tehdy se tu natrvalo usídlili první řečtí obyvatelé z Mykén a ostrov získal řeckou identitu smísením kultur. Od roku 1200 př. n. l. začaly vznikat první městské královské státy.
V 6. století si území Kypru přivlastnili Peršané. V roce 333 přešel pod správu slavného vojevůdce Alexandra Velikého. Po jeho smrti o deset let později připadl Ptolemaiovcům. Roku 49 před naším letopočtem převzali vládu nad Kyprem Římané.
Kypr v moci Římanů, Arabů a křesťanů
Ve 4. století našeho letopočtu se na Kypru začalo šířit křesťanství. Následovala výstavba kostelů i klášterů a Kypr se přiřadil k Byzantské říši.
V roce 649 si začali ostrov nárokovat Arabové. Jejich nájezdy měly na svědomí zničení mnoha významných míst, mezi nimi například Kition (dnešní Larnaka). Pro Kypr to znamenalo 300 let trvající konflikty mezi křesťany a muslimy.
Křižácké výpravy a turecká nadvláda nad Kyprem
Jedenácté století bylo obdobím křížových výprav. Kypr v nich hrál roli strategického bodu. Ve 12. století padl ostrov do rukou krále Richarda Lví srdce a roku 1260 byla ustavena římskokatolická církev. Tehdy byla postavena řada gotických staveb a křižáckých pevností.
Ve 14. století platil ostrov za dobře prosperující území. Zisky mu plynuly zejména díky zásobování křižáků. Zároveň byl ale i častým cílem pirátských nájezdů.
Rok 1571 znamenal vítězství Turků nad Kyprem – a ti ho poté připojili k Osmanské říši.
Kyperská cesta k samostatnosti
V roce 1878 přebrali správu nad ostrovem Britové. Formálně ale patřil ostrov stále Turecku. Až v roce 1914, kdy se Turecko postavilo na stranu Německa v první světové válce, Velká Británie převzala vládu nad ostrovem kompletně.
Řekové a kyperští Turci v roce 1959 v čele s arcibiskupem Makariem III. ustavili společnou vládu a v roce 1960 získali nezávislost. Národnostní rozpory a tlak ze strany Řecka a Turecka ale vedly k invazi jednotek OSN. V roce 1974 přišla invaze z turecké strany. Výsledkem byla turecká okupace 37 % kyperského území a 200 000 kyperských Řeků bylo násilně přesunuto na jih ostrova.
V roce 1983 vyhlásilo Turecko Severokyperskou Tureckou republiku (North Cyprus Turkish Republic), kterou ale nikdo jiný kromě Turků neuznal. V současnosti se tedy na ostrově nachází:
- Kyperská republika (jižní část) – mezinárodně uznávaná,
- okupovaná Severokyperská turecká republika (severní část) – uznávaná pouze Tureckem,
- nárazníková zóna (podél tzv. Zelené linie) oddělující obě republiky – pod kontrolou OSN,
- vojenské základny Akrotiri a Dekelia (v jižní části) – součást Velké Británie.
