Napříč Madagaskarem autem, letadlem či autobusem
Na silnici
Silniční síť na Madagaskaru je v katastrofálním stavu, asfaltové povrchy existují pouze na několika spojnicích mezi většími městy a v oblíbených resortech Nosy Be a Nosy Boraha. Jinak budete potřebovat terénní automobil, ideálně i s místním řidičem, vesměs zároveň zkušeným průvodcem – zejména chcete-li se dostat do odlehlejších oblastí. Běžná cena se pohybuje od 50 do 150 eur za den.
Taxi-brousse, sdružení soukromých přepravců, jehož ceny jsou pevně diktovány státem, je nejčastější prostředek dálkové přepravy. Jako vozidlo poslouží cokoliv, co má čtyři kola a motor, a dopravci mají ve městech i jakási nádraží. Jízdní řády neexistují, linky bývají přeplněné a často cestujete i s drobným domácím zvířectvem.
Autobusová doprava téměř neexistuje. Ve velkých městech chaoticky jezdí minibusy, obvykle beznadějně přecpané. Proto je v aglomeracích lepší využít taxislužeb. Jejich vozový park je taktéž zastaralý a ceny závisí výhradně na vaší schopnosti smlouvat. Taxametry téměř neuvidíte.
Vlaky a volové
Na Madagaskaru jsou v provozu pouze čtyři železniční tratě, avšak velmi nespolehlivé a vlaky mívají až několik hodin trvající zpoždění.
Chcete-li si v odlehlých končinách užít místního koloritu a trochu dobrodružství, svezte se specifickým dopravním prostředkem zvaným sarety. S tímto volským potahem sice cestujete závratnou rychlostí až 5 km za hodinu, ale je to laciné a v těžkém terénu mnohdy příjemnější, než šlapat po svých.
