Historie Fuerteventury
Prvními obyvateli Fuerteventury byli zřejmě kromaňonci ze severního Alžírska. Začátkem doby bronzové objevili ostrov kmeny z oblastí Středozemního moře. Obě rasy se v průběhu dalších let smísily a tím vzniklo etnikum známé dnes jako Guančové, první obyvatelé Kanárského souostroví.
Tajemství původních obyvatel Fuerteventury
Jak se praobyvatelé dostali na Kanárské ostrovy, to je dosud záhadou. Podle výpovědí prvních Evropanů, kteří k ostrovům dopluli, neměli Guančové mořeplavecké znalosti, ani žádná plavidla.
První obyvatelé Fuerteventury si tehdy říkali Majos nebo Mahos (Maho = země). Španělé si toto označení, používané dodnes, později upravili na Majoreros, naopak původní označení ostrova „Herbania“ již dávno vymizelo.
Období kolonizace Fuerteventury
Na konci 14. století dobyl ostrov Jean de Béthencourt. Vládci ostrova Guize a Ayoze se mu vzdali roku 1402 a přijali křesťanskou víru. Domorodci se rychle smísili s osadníky z Normandie, Gaskoňska a zejména z Andalusie. Bylo založeno město Betancuria a z ostrova se začala stávat prosperující oblast.
Éra invazí obchodníků s otroky na Fuerteventuru vyvrcholila na konci 16. století, kdy pirát Arráez ostrov vyplenil, zapálil celé vesnice včetně metropole a zajal většinu obyvatelstva. Následná intenzivní těžba dřeva a nadměrné využívání půdy rychle vedlo k vysušení vodních pramenů a erozi. Kvůli dlouhým suchům a rozmnožení sarančat se ostrov zakrátko dostal na pokraj hospodářské krize.
Novodobá historie Fuerteventury
Hladomory v 19. století donutily obyvatele k opuštění ostrova. Jejich novým domovem se staly okolní ostrovy a mladé státy Latinské Ameriky jako Mexiko, Venezuela, Kuba nebo Brazílie.
Období po druhé světové válce se neslo ve znamení rozvoje obchodu. Obyvatelstvo se stěhovalo z tradičních obcí na pobřeží a stavěla se přístavní města. Vznikl i přístav Gran Tarajal, z něhož se vyváží zdejší tradiční plodina rajčata.
Dnes je pro ostrov nejdůležitější turistický ruch.
