Slovinsko a jeho dějiny
Oblast Slovinska byla sice osídlena zemědělskými kmeny již v pátém tisíciletí před naším letopočtem, ovšem první ucelené informace pocházejí až z období rozkvětu Římské říše.
Kolem roku 550 se za druhé vlny stěhování národů předkové Slovinců posouvají přes Moravu, kde se v rámci Sámovy říše na chvíli potkávají také s Čechy, až k Dolnímu Rakousku. Do konce 12. století dochází ke zformování Kraňska, Korutan a Štýrska, základních slovinských územních celků.
Druhé slovinské setkání s Čechy
Roku 1251 český král Přemysl Otakar II. získává Štýrsko a v roce 1270 připojuje ke svému panství i Korutany a Kraňsko. Dochází k založení většiny nových slovinských měst, zejména na obchodní cestě z Vídně přes Terst do Benátek.
Od přelomu 15. a 16. století se ve slovinských zemích, které jsou již součástí habsburské monarchie, rozvíjí zásluhou těžby rud a železářství raný kapitalismus. Jeho vedlejším efektem je i první korutanské povstání proti zvyšování daní v roce 1478.
Josefínské reformy a glorifikace Napoleona
Vláda Marie Terezie a Josefa II. v 18. století se nese ve znamení zrušení nevolnictví, náboženského uvolnění a dalších reforem. Představitelé národního obrozeneckého hnutí se zaměřují na pozdvihnutí domácího jazyka a literatury.
Slovinsko, zařazené v letech 1809 až 1813 do Ilyrských provincií, je v této době jedním z mála států mimo Francii, kde je oslavován Napoleon. Po jeho porážce převzalo vládu opět Rakousko a Vídeňský kongres opět nařizuje návrat k cenzuře.
Slovinsko jugoslávské
V době tzv. Bachova absolutismu v 60. letech se začala formovat slovinská politická scéna. V první světové válce bojují Slovinci v armádě Rakouska-Uherska, ovšem 1. prosince 1918 se stávají součástí samostatného státu, později zvaného Království Jugoslávie.
Okupace Jugoslávie za druhé světové války a rozdělení území Slovinska mezi Německo, Itálii a Maďarsko definitivně končí 29. listopadu 1945, kdy parlament ruší monarchii. V Bělehradě je pak vyhlášena Federální a lidová republika Jugoslávie.
Vznik Republiky Slovinsko
Po smrti jugoslávského prezidenta Tita 4. května 1980 v Lublani začíná proces rozpadu republiky. Nárůst nacionalistických tendencí postupně vede až k vyhlášení nezávislosti Slovinska 25. června 1991. Po deseti dnech bojů s jugoslávkou armádou je podepsána Brionská dohoda a potvrzena slovinská samostatnost.
Od března 2004 je Slovinsko členským státem NATO a počínaje květnem také součástí Evropské unie. Od 1. ledna 2007 se ve Slovinsku platí eurem.
